Údržba Benajmin Marauder Pistole

 

Benjamin Marauder pistole cal.22

Tuning popřípadě servis/údržba 

aneb jak na to ?

 

 

Před pár dny se na mne obrátil kamarád, že si koupil v Německu pistoli Benjamin Marauder ( dále Maroš ) a ona že jen diabolky „plive“.

A shodou okolností jsem i řešil naladění této pistole z 16ti joule směrem dolů, na energii 10 joule ( aby byla vhodná na plinking pro kluka ve věku +-10 let ).

Z Německa jak známo se vzduchovky dají dovézt za rozumné peníze ( Diany jsou tam levnější o cca 15% ).

S jedním detailem, volně prodejné jsou tam vzduchovky opatřené znakem „F“ v pavéze, jsou tedy „F“rei … ale s energii maximálně 7,5 joule.

Aby měly, pušky – pistole, 16 joule je třeba něco dokoupit třeba „exportfedder“ tedy pružinu na export …

 

Marauder co jsem měl dnes v prádle je to trochu jiná story....

 

 

U větrovek je rychlost výstřelu závislá na dvou věcech,

za prvé kolik vzduchu dopravím za střelu,

za druhé jak rychle jej tam dopravím,

to je asi nejdůležitější.

 

Pomocí bicí pružiny zajistím otevření ventilu – na jak dlouhou dobu to záleží na pružině a hmotnosti úderníku –

tedy pokud nebudu ještě měnit jehlu ventilu (v mém případě jsem nechal v obou případech stávající).

Čím víc předepnu pružinu tím větší silou udeří na jehlu ventilu, záleží také jak rychle a po jakou dobu ventil

otevřu, na čele úderníku je umístněn stavěcí šroub, jeho prodloužením (vytočením směrem ven) otevírám ventil

dřív a principielně i po delší dobu.

 

 

 

 

 

Pokud jsem prodloužil pracovní dobu pružiny, tedy jsem zašrouboval čep který pružinu předepíná (ten je v

ocelovém čele zašroubován), zašroubováním je prodloužená pracovní doba pružiny, výkon pistole klesl na 14

joule, poté co jsem zašrouboval i čelo úderníku pistole střílela s energii 12,5 joule.

Chtěl jsem se dostat ještě níž, do pistole jsem vložil pružinku která se mně doma čirou náhodou povalovala

(náhoda – mám doma strašně krámů), rázem jsem byl na energii 8,9 joule.

Brrr 133 metrů za sekundu diabolka o váze 1,03 gramu padá jak hruška ze stromu.

Zvuk výstřelů byl asi takový „plufff“ to se musí slyšet.

 

To bylo tedy ladění směrem dolů.

 

V případě pistole oražené „F“ v pavéze byla potřeba vrtačky – soustruh je lepší.

 

Pružina je dle mého soudu úplně stejná ale jak to změřit ….

Předepnul jsem pružinu na maximum a také vyšrouboval čelo úderníku a moc to nepomohlo.

 

Výkon se zvedl o tom žádná ale 12 joule nebylo to pravé ořechové.

Vyjmul jsem z těla transfer port … tedy tu modře eloxovanou věcičku –

titěrnou trubičku, a přeměřil otvor … (fotografie jsou od pistole kterou jsem ladil směrem dolů) a následně

 

 

převrtal o 0,1mm.

   

Po složení měl Maroš energii 14,5 joule.

Zpět na soustruh, opět o 0,1 mm a energie hupsla na hranici 16ti joule,

protože jsem měl v Marošovi předepnutou pružinu a někomu by mohlo vadit, jakou silou je třeba použit pro natažení

závěru, tak jsem si vyrobil další přechodové trubičky o vnitřní díře až 3,5mm a ladil.

 

Nakonec jsem se dostal na konzistenci +-4 metry při energii 16.4 joule.

Každopádně za cca 4 hodiny byl Marauduer naladěný.

 

Při tuningu směrem dolů, jsem zjistil, že pistole se snadno „překope“ pro leváka, je k tomu potřeba křížový

šroubovák.

Povolit dva šrouby, vyjmout z bloku závěru destičku která vymezuje stranu kam bude natočena klička ovládání,

vložit ji obráceně, poté vše složit … a klička je na levé straně....

Levák má radost a pravák také … pistoli je možno natahovat bez přehazování z ruky do ruky.

 

 

 

Zkoušel jsem měnit nastavení spouště, já asi dokážu střílet i s krumplem, takže se ve spouštích moc nevrtám,

 nestřílím benchprest, pokud je možné ovšem něčím kroutit, tak si zakroutím, zde - mosazným kolečkem.

A ejhle budiž světlo, chod spouště je kratší a daleko svižnější,

nevlastním mincíř abych přeměřil kolik síly je potřeba na odpalení rány.

 

Je to každopádně lepší – rychlejší – ostřejší – svižnějši.

 

Hlaveň Maroše je osazena moderátorem který je na hlavni navlečen po celé délce.

Hlaveň vypadá jako těžká – masivní.

 

 

 

Při zpětném sesazování zbraně – pokud byla vyjmuta hlaveň, je dobré dát si pozor jak hluboko bude hlaveň

 vložena do těla, jinak hrozí že nepůjde vložit bubínek do závěru.

 

 

 

A ještě na konec – všechny plochy které jsem viděl byly pečlivě zakončené.

 

Plast to je něco jiného – nemám ho rád a nic mu neodpustím.

Pěkná pistole v plastu – škoda.

 

Snad někomu pomůže můj článek při tuningu pistole.

Veškeré potřebné nářadí je na fotočce - palcové i metrické inbus klíče

 

 

Recenze ze dne 17tého Srpence 2012