Daystate Pulsar .22

Daystate Pulsar cal.22

představovat firmu Daystate je nošením dříví do pomyslného lesa.

U Daystate se vzduchovkám věnují již od roku 1978 - první puška nesla jméno Air Ranger.

Od roku 1980 je ve světě velmi oblíbená puška Huntsman (puška na odstřel drobných škůdců)

zřejmě nejen moje nejoblíbenější větrovka.

 

Daystate přichází na trh hodně často s limitovanými edicemi pušek

vždy se jedná o luxusní provedení nejen kovových částí - pažby jsou vždy z o řád kvalitnějšího ořechu.

A to jsou pažby i u běžného provedení z ořechu výtečné kvality,

aby ne, firma patří do konglomerátu firem kam patří i firma Minelli a těm prostě pažby jdou.

Limitky jsou fajn, ale z těch se nedá žít věčně - takže to chce pravidelně uvádět na trh novinky.

Začalo to puškou AirRanger, následoval Huntsman, Harrier, Merlyn, PH6, Wolverine...

je jich za těch let požehnaně.

Neměl bych zapomenout na pušky s elektronikou mk3, mk4, Grand Prix.

Těch větrovek je tak nějak docela hodně Cool

 

Konec oslavných ód....

před necelými dvěma lety jsem při rozhovoru na IWA s šéfem Daystate Stefanem Gervasonim,

prohodil ale tohle předpažbí (na Daystate Wolverine C) je plastové, to že je Stefano Ital

jsem poznal téměř vzápětí - vynadal mně že to není plast ale polykarbonát... ještě dnes se tomuto směji.

A já si potají říkal, snad nikdy nepůjdou cestou čistě plastové pažby.

Ovšem Já nejsem majitel Daystate.

Ten kdo mně zná, ví že mám odpor k plastovým pažbám - takže hnedka - tahle puška co mám

před sebou nemá pažbu dřevěnou....

 

4 fotky s dřevěnou krasavicí

 

Tahle kráska mně lákala na IWA 2015

 

 

Daystate Pulsar

doba je taková, že ten kdo nevyrábí Bullpup pušku jako by nebyl

zákazníci to chtějí - jasně proč ne byl to volný segment na trhu.

Takže se do Bullpupu vrhli i v Anglii.

Zatím všechny zbraně od Daystate jsou balené do papírové krabice.

Nyní to bylo jinak

kufr

otevíral jsem jej jako dítě dárek pod vánočním stromkem,

co to neříci na pušku jsem se těšil, držet ji na IWA ve stánku je fajn ale jaksi 10 minut není to pravé ořechové.

Po otevření kufru jsem koukal na plastovou pažbu - napadlo mne jen "ach jó".

Ovšem jak jsem pušku vzal do ruky, založil do ramene, přilícil a řekl jsem si "JÓ".

 

 

Zatím téměř každá puška od Daystate mně padla do ramene jako nastavená pro mne.

A u této to nebylo jinak.

 

 

Když jsem na IWA vyzvídal jak je na tom "problém" elektronika s vlkhostí se Tony jen pousmál

a řekl - uvidíš... tak jo koukám.

 

Takže hnedle z kraje Pulsar je puška prošpikovaná elektronikou,

takže baterky - koukal jsem, kde je nabíjecí konektor tolik známý z mk4, žádný jsem nenašel,

jen jeden šroub v pažbě :-)

Elektronika se stará o vlastní výstřel - tedy spoušť je přenesená na klikátko jako u PC myši.

Kartuše postrádá mechanický manometr - ten je nahrazen elektro čidlem - opět známé z mk4.

Díky kontinuálnímu měření tlaku po každém výstřelu dochazí k přepočítaní tlaku a zároveň řídící jednotka

provede nastavení délky otevření ventilu na další výstřel. Konzistence výstřelů mne samozřejmě zajímala.

Elektronika dále obstarává počítadlo výstřelů (pokud chci, můžu si nastavit 10ti ranové sekvence,

po desátém výstřelu v pušce zaklepe elektromagnet, vím, že jsem vystřelil 10tou ránu a že musím

nabíjet bubínek (samozřejmě je 10ti ranový). Současně je zablokovaná spoušt - nedojde tedy k nechtěnému výstřelu

na prázdno - a pokud bych mířil dejme tomu na holuba tak bych jej nevyplašil.

Samozřejmě jde toto počítadlo vyřadit - pokud bych střílel stylem, kdy vkládám střelu do lůžka po jedné.

Další co řídící jednotka umí je přestavba výkonu, u mechanické větrovky se výkon nastavuje 

předepnutím bicí pružiny a také "transfer portem" zde jen dobou po kterou je otevřen elektroventil.

Pulsar, kterého jsem testoval (děkuji majiteli za půjčení zbraně na 14 dní), byl v provedení 

takzvaně plnotučném, mohl jsem jednoduše s pomocí řídící jednotky měnit výkon v rozsahu 30 - 40 - 50 joule.

U Pulsara který je pod zákonným limitem je možno stavět výkon v rozsahu 8 - 12 - 16 joule.

Každý Pulsar má ve svých útrobách další vychytávku,

u nás je lov větrovkou zakázaný a to i odstřel potkanů či holubů (zde je prý humánní holuba udusit CO2 plynem)

tam kde se to může, tam udělá laserové ukazovátko v pažbě radost.

 

Ano z předpažbí vychází před výstřelem červený paprsek,

proč píšu před výstřelem ?

No... proč vybíjet baterky když nestřílím že,

takže natáhnu páčku do zadní polohy - bubínek připraví diabolku před komoru

a dokavad nezasunu diabolku do hlavně, neuzavřu na 100% nabíjecí páku tak se nic neděje,

dovřu... ano rozsvítí se laserový paprsek, ten svítí do okamžiku než vystřelím

a ještě cca 3 vteřiny po výstřelu.

Na vzdálenost cca 25ti metrů paprsek ozařuje plochu o průměru cca 3 cm. 

To je akorát na holubí hlavu, kdo chce, může na škodnou třeba při nočním lovu.

Vzduchovka při 50ti joule bohatě postačuje na lišku, na holuba stačí 16 joule Wink.

 

 

Protože mně majitel dovolil pušku "kuchnout" tak jsem samozřejmě pušku napadnul imbus klíčem.

Jeden stačí na sejmutí pažby ze systému.

Ihned po vyjmutí Pulsara z kufru jsem hledal jak se nabíjí akumulátor,

během hledání konektoru jsem zjistil, že se dá otevřít pistolová rukojeť, ani tam konektor není 

u Mk4 a Grand Prix, je potřeba ještě s pomocí klíče pušku "odemknout" tady naštěstí nic takového není.

Po sejmutí pažby (mimochodem jde to neskutečně snadno) pažba sedí na systému jako 

"zadnice na nočníku",

je vidět proč žádný konektor - protože tady je paket 6ti tužkových AA baterií...

hurá zařval jsem si od plic.

jednou mně mk4 vypekla - neměl jsem nabito ... tady stačí koupit na pumpě 6 alkalických baterek 

a střílí se vesele dál - puška funguje až do napětí 7mi voltů - proto se nedoporučujou nabíjecí baterie 

6 krát 1,2 není to samé jako 6 krát 1,5 Cool.

Paket sedí v hlavišti pažby pod displejem,

tak aby byl volně přístupný kastlík ve kterém je uložena elektronická část pušky.

 

 

Krabička je utěsněná proti potřísnění vodou - elektrikář by řekl krytí IP 43 :-)

IP (z anglického INGRESS PROTECTION)

Pušku jsem tedy ve vodě nemáchal ani nepršelo, když jsem pušku testoval

krabička uchrání elektroniku proti stékající vodě ale do bazénu bych ji nehodilCool

Z "chytré krabičky" vychází něco kablíků - k laserovému ukazovátku - k elektro ventilu - k snímači tlaku.

Pokud chci sejmout předpažbí je potřeba povolit dva imbus šroubky na přední objímce kartuše,

pro nastavení laserového paprsku to není potřeba - stavěcí šroubky jsou přístupné skrze předpažbí

pokud jsem ale zvědavý tak povolit dva červíky.

Systém pušky je tvořen standardně jako u běžného bullpupu,

tedy tlaková nádoba - kontejner (o plnícím tlaku 200 bar) 300cm3 vzduchu,

spojená se systémem a nad ní nesená hlaveň,

hlaveň... ta je zde plovoucí v obalu tedy (shrouded), tedy s integrovaným moderátorem zvuku,

(slovo "tlumič" je v ČR zakázané - blbost já vím) hlaveň je skutečně plovoucí,

se systémem je spojena jen v základně - pak se nedotýká už nikde.

Nad hlavní je usazen "most" s 11ti milimetrovou šínou (nebo chcete-li 3/8")

není tedy tak masívní jako v případě Weaver lišt (22mm), se systémem je spojen 3mi šrouby.

Na zápatí lišty je vložena vodováha, taková jemnůstka Wink

Tak nějak tento bullpup působí velmi subtilním dojmem.

K vlastní pažbě - že plasty nemusím, píšu hned zkraje recenze,

ovšem není plast jako plast - papundekl na popelnici bych snad ani nehodnotil,

předpažbí je vyrobeno z polykarbonátu plněného skelným vláknem,

vlastní pažba je z ABS plastu - ovšem příjemného na omak jako měkká pryž.

Pažba je vyztužená příhradovou konstrukcí - prostě žebra v dutině Cool.

 

 

Polykarbonát zřejmě nejde vyrobit v měkčeném provedení.

Předpažbí s pažbou je spojeno pomocí dvou zobáčků - či zámků, velmi tuhé spojení.

Pistolová rukojeť a lučík spouště je vyroben z polykarbonátu a s pažbou je spojen šroubem.

Pažba je zakončená stavitelnou pryžovou botkou.

Poslední kousek polykarbonátu je na lícnici,

a zde se zastavím

lícnice je stavitelná???

Jak se to vezme, stačí povolit dva červíky a lícnici můžu přehodit pro leváka na druhou stranu

... no jo ale mně bude tlačit nabíjecí klička řekne levoruký střelec, ale houbeles

stačí pár minut práce s imbus klíčem, vyjmout krytku z lůžka, otočit nabíjecí kličku na druhou stranu,

přehodit kolík na nabíjecí páce, krytku vložit na druhou stranu, utáhnout šroub a puška je předělaná pro leváka.

angličané mají pro tyto pažby moc hezké označení AMBIDEXTROUS - zní to tajemně - prostě oboustranný.

 

 

Z pušek Wolverine (od .303 po Woverine C) jsem zvyklí na systém proti dvojímu nabití.

I zde může střelec lomcovat s nabíjecí kličkou jak se mu zlíbí - do hlavně nabije jen jednu střelu.

Po každém výstřelu dojde k odjištění mechanizmu zásobníku.

Vystřelím a při otevření závěru dojde k pootočení bubínku o 1/10 ... dokud nevystřelím ...¨

nedojde k aktivaci mechanizmu časovacího mechanizmu a tedy nemám šanci dvakrát nabít.

Smůla je že nemůžu použít jednoranový nabíječ od Rowan Engineering.

Novinkou na puškách Daystate je pojistka na lučíku (zatím všechny pušky co jsem měl v prádle mají 

pojistku přístupnou odzadu v prostoru pod natahovací kličkou - i ty elektronické)

 

K vlastní střelbě

pušku jsem osadil puškohledem MTC Viper Connect 3-12x24 s osnovou AMD

puškohled ma velmi krátký oční reliéf a pokud se s puškohledem sžijete (je nutnost opírat objímku

okuláru o očnicový oblouk - ten kdo nosí brýle s tímto má problém - mistr světa v HFT asi nenosí brýle)

využijete dokonale kompaktnost pušek BullPup.

Protože je puškohled posazen oproti běžným puškohledům směrem k oku o cca 50 - 60 mm je rozumné použít 

atypickou montáž - samozřejmě že stačí použít dvě montáže a uchytit puškohled za přední část tubusu.

 

Z pušky jsem střílel jen 940 ran, ale snad to stačí.

Na vzdálenost 30 metrů

za celou dobu jsem nezaznamenal jediný problém

jen to olovo mizelo z bubínků nějak moc rychle.

Na vzdálenost 30 metrů nebyl problém dosáhnout nástřelu z přiložené fotky.

 

 

Na 50 metrů jsem 20 ran přikryl 50ti korunou

Na 70metrů (v slušné větrné loterii) jsem všechny zásahy přikryl krabičkou od diabolek.

Na 110 metrů nebyl ve větru problém trefovat plechovku od piva.

 

Na jedno naplnění kontejneru na tlak 210 bar (po vychladnutí cca 198 bar) je možno vytřelit 50 poctivých

50ti Joulových ran - střílel jsem s Exactem Heavy o hmotnosti 1,175 gramu.

Na pušku je možno nasadit dvojnožky s pomocí adapteru.

Terč, který je zde přiložen je nastřílen v sedě s oporu o bipod Harris.

 

Z pušky jsem střílel a také jsem ji nechal očichat několika spolu střelcům

neslyšel jsem žádnou negativní informaci - puška střílela a trefovala.

 

 

Proč pušku koupit či nekoupit 

proč ne? Je drahá - ale exklusivní 60000 je darda co to nenapsat

proč ji koupit?

V dnešní době asi vrchol - Pulsar je top zpracovaná puška nabitá vychytávkami.

Ještě jedno si vzpomínám - páčku jistí v těle magnet - při dovření to na poslední chvíli jemně cvakne Cool

 

 

 

TTT Troška Termínů Technických

 

Celková délka: 780 mm

Délka hlavně: 430mm

Ráže v přiapadě testované pušky .22 vyrábí se v rážích .177 a .25

Hmotnost pušky: 4760 gramů (včetně optiky montáže adapterů a baterií)

Pažba plastová oboustranná zakončená pryžovou stavitelnou botkou

Baterie k provozu 6 ks AA Alkalická

Objem tlakového kontejneru 300 cm3

Počet výstřelů na jedno naplněné při energii 50 joule cca 50.

Počet výstřelů při energii 16 joule a ráži .177 více než 200.

Při ráži .22 a energii 16 joule je počet výstřelů na jedno naplnění úctyhodných 250.